Nová úprava legislativy u nás uvolnila bariéry omezující pořízení vozidel podnikateli s odpočtem DPH.
 Dosud musela osobní auta splňovat regule předpisů pro kategorii N1, tedy především absolvovala patřičnou technickou úpravu – a přepážka byla její nejviditelnější součástí – přehomologaci na nákladní vozidlo a teprve poté bylo možné žádat o odpočet DPH. To už naštěstí neplatí...Ovšem do tohoto momentu takto upravená vozidla kategorie N1 tvořila velmi významný segment českého trhu, protože majitelům přinášela zajímavou úsporu téměř pětiny pořizovacích nákladů, což také poněkud trh deformovalo. Vždyť již jen informace o chystané změně ovlivnila prodeje. Nejprve negativně, odložením pořízení vozidla, potom však naopak pozitivně, významným růstem nákupů.
Zdálo by se, že se také zásadně změní složení nejžádanějších typů a modelů. Úpravami na kategorii N1 nejvíce procházely vozidla kategorie SUV/off-road, dále osobní modely kombi a pak také všechny verze MPV. Zdálo by se tedy, že s novou daňovou úpravou tyto modely – a to i s ohledem na probíhající krizi – budou spíše „na chvostu“ prodejních tabulek. Zatím se ale zdá, že tomu tak není, protože zajímavým efektem ekonomické krize je (nejen v Česku) mírný vzestup zájmu o osobní vozidla s určitým užitkovým rysem, tedy především kombi. Mezi menšími typy u nás zatím naprosto suverénně dominuje Škoda Fabia, která však nežije ve vzduchoprázdnu a má proti sobě poměrně vážnou konkurenci...
V průběhu druhé poloviny loňského roku i začátkem letošního redakce měla možnost vyzkoušet si několik „kombíků“ různých velikostí a s různou úrovní výbavy, některé dokonce ještě i s kompletní úpravou N1, tj. i s přepážkou. Pravdou je, že nám tato vozidla v prvé řadě doslova sloužila jako přepravní prostředek na různé výjezdy mimo Prahu, protože ne všude bylo možné dojet velkou dodávkou, sklápěčkou či návěsovou soupravou.
 Renault Clio Grandtour 1,2 TCE
Ve chvíli, kdy se čtenářům dostává do ruky toto číslo DaS, tak na český trh již bylo uvedeno nové Clio Grandtour, které ale ve skutečnosti absolvovalo pouze lehoučký facelift. Clio Grandtour je hlavním soupeřem nejprodávanějšího kombi u nás, škodovácké řady Fabia. Elegantní a respektovaný Renault Clio Grandtour má rozhodně co nabídnout, jakkoli v objemu a rozměrech zavazadlového prostoru jedničkou není. Zaujme již na první pohled osobitým elegantním designem. Efektní a příjemně působící je také interiér s vkusnou barevností a atraktivním uspořádáním přístrojového panelu i celého pracoviště řidiče. Zaoblené linie karoserie nejsou uplatněny na úkor vnitřního prostoru, s nimi ladí i tvar a umístění markantních a velmi účinných světlometů. Na zádi odpovídají soudobým trendům sdružené svítilny vytlačené na okraj obrysu, vyklenuté páté dveře a tvar zadního zasklení působí neotřele. Chvilku trvá, než řidič najde optimální polohu za volantem, kompromis pohodlného sezení a postavení volantu (nastavitelný jen výškově) a výhledu z vozidla i na přístroje. Bezchybné je dílenské zpracování interiéru, použité materiály až překvapivě kvalitní, v našem případě však potah sedadel poněkud klouzal.
Zdařilým detailem je uspořádání a prostor na sedadlech zadních. Tato část vozidla působí příjemně prostorně, což potvrzují i fakta – šířka interiéru vzadu činí 1400 mm – ale i prosvětlenost zásluhou prosklení střechy, která však nepatrně snižuje výšku stropu nad zadními sedadly. Relativně nízké boční zasklení s vyšší spodní hranou zase interiér opticky zmenšuje.
 Pro vozidla kombi (Clio je však mnohdy označováno za „prodloužený hatchback“) je však velmi důležitým parametrem zavazadlový prostor. V tomto případě je široký 1000 mm, k zadní lavici dlouhý 860 mm, po sklopení druhé řady sedadel 1680 mm, k úrovni krycí rolety hluboký 460 mm a až ke stropu vysoký 760 mm. Podstatným kladem je to, že po sklopení sedadel je podlaha rovná. Přístup do zavazadlového prostoru pátými výklopnými dveřmi je snadný, jejich spodní okraj je po otevření 1870 mm nad zemí. Práh leží ve výšce 590 mm nad zemí, stejně jako přímo navazující podlaha.
Jízdní vlastnosti jsou velmi úspěšným kompromisem rozporných požadavků na chování podvozku. Přední kola nesou vzpěry McPherson, zadní jsou uložena na lehké tuhé zkrutné nápravě. Pérování zajišťují vinuté pružiny a teleskopické tlumiče, nechybějí příčné zkrutné stabilizátory. Clio je stabilní, příjemně plavně zdolává nerovnosti včetně jejich sérií, razantní jízda přináší mírné náklony, ale bez ztráty jistoty ve stopě. Reakce cestovně laděného podvozku jsou předvídatelné, ale je nutno přijmout specifikum elektrického posilovače řízení s variabilní účinností. Brzdová soustava zcela eliminuje horší pověst některých předchůdců. Ozdobou testovaného grandtouru byl hnací agregát, velmi zdařilý kompaktní a lehký zážehový čtyřválec TCE (Turbo Control Efficiency) přeplňovaný turbodmychadlem. Jeho výkon a charakteristika jsou srovnatelné s motory třídy 1,6 i některými většími. Úsporné zacházení přináší bez problémů průměr okolo 6 l/100 km i méně, ale sportovní razantní zacházení (o které si motor mnohdy doslova říká) snadno posune hranici i k 8 l/100 km.
 Škoda Fabia Combi 1.9 TDI
Škodovka trvale dominuje českému trhu automobilů zdaleka nejen proto, že se jedná o domácí produkt s dlouhou tradicí. Slaví velké úspěchy v Německu, Británii, na Slovensku i dále na východ s montážními linkami na Ukrajině, v Rusku i Indii. Nepřekvapí proto, že se hned po prezentaci prosadila i Fabia ve variantě kombi s užitkovými rysy. První generace Škody Fabia Combi navazovala na velmi žádané typy Felicia Combi a Forman. Již před rokem překročila výroba řady Fabia dvoumilionovou hranici výroby a byla to právě ona, která razantně oživila výrobu v Mladé Boleslavi po propadu na konci roku 2008. Varianta Combi je trvalkou. Elegantní a pohledná Fabia Combi druhé generace (subjektivně je proporčně vyváženější než hatchback) zaujme prostorností, jíž konstruktéři dosáhli přes početné omezující limity. A je to právě užitný objem (i délka zavazadlového prostoru), jenž konkurenci zastiňuje. Přestože nová Fabia Combi je proti předchozí generaci delší jen o zanedbatelných 7 mm (4239 mm), zavazadlový prostor se zvětšil o velmi příjemných 54 l.
Prostor přístupný obvyklými výklopnými pátými dveřmi s pravidelným otvorem, který je široký 1020 mm a vysoký 800 mm, poskytuje vynikající objem 0,480/1,460 m3, což je hodnota směle srovnatelná s vozidly kombi střední třídy. Na šířku je k dispozici mezi podběhy 958 mm a v nejširším místě zádě 1364 mm, vnitřní výška činí 970 mm. Podlaha zavazadlového prostoru je nepatrně (o 155 mm) zapuštěna pod úroveň prahu vstupního otvoru, jehož nakládací hrana je u nezatíženého vozidla ve výšce 637 mm nad zemí. Pod podlahou je v hlubokém prolisu uloženo plnohodnotné, až patnáctipalcové náhradní kolo. Prostor v zádi zakrývá pohledná textilní roleta, která je společným prvkem i pro větší model Octavia Combi. Nevýrazný impulz rukou stačí k jejímu samočinnému svinutí do snadno vyjímatelného pouzdra, což velmi významně usnadňuje manipulaci s nákladem. Bohatá nabídka originálního vybavení zahrnuje také prvky pro zajištění nákladu, které jej bezpečně udrží na určeném místě a ochrání před poškozením.
Pro naše seznámení jsme měli k dispozici typ 1,9 TDI PD se vznětovým čtyřválcem o zdvihovém objemu 1896 cm3 s největším výkonem 77 kW/ /4000 min-1 (točivý moment 240 Nm/1800 min-1), s kombinovanou spotřebou paliva 4,9 l/100 km. Vynikajícím obutím se ukázaly být nízkoprofilové zimní pneu Pirelli Winter 205/45 R 16, které byly jen na suché dlažbě trochu hlučnější, ale vše vynahradily na sněhu a náledí skvělou přilnavostí a až sportovní charakteristikou.Ovladatelností patří Fabia Combi na vrchol třídy. Její řízení i řazení je velmi snadné a přesné, podvozek poskytuje velmi pozitivní vjem zpětné vazby, brzdy zdobí přiměřeně strmý náběh účinku. Vozidlo je stabilní, příkladně poslušné, hluk motoru velmi úspěšně izolovaný, vibrace eliminované. Nadstandardní vybavení zahrnující mimo jiné výškovou nastavitelnost volantu i sedadla, satelitní ovládání radiopřijímače se zásobníkem CD, elektrické ovládání oken i zpětných zrcátek, tempomat a vyhřívání sedadel fabii učinilo téměř luxusním kompaktem pro velmi pohodlné užívání včetně užitkového.
 Mercedes-Benz E 200 CDI Kombi
Jedním z typických představitelů luxusního vozidla v kategorii N1 je pro laiky Mercedes-Benz E 200 Kombi, který však ve skutečnosti přináší uživateli parametry veskrze užitkové za cenu rozhodně přiměřenou a v konečném efektu velmi výhodnou. A rozhodně nikoli jen díky odpočtu DPH (zvlášť když je interiér „deformován“ přepážkou). Typ E 200 CDI Kombi představuje vyváženou strukturu ceny a užitné hodnoty. Nesměřuje do provozu ve městě s nákladem výbavy malíře pokojů či instalatéra, ale míří do sféry častého pohodlného cestování na větší a velké vzdálenosti s nákladem i relativně těžším a objemnějším i s početnější posádkou. A to rozhodně není aplikace nijak výjimečná. Z tohoto zorného úhlu jsme také posuzovali testované vozidlo. K dispozici jsme měli E 200 CDI Kombi ve výbavě Activity, která je zvýhodněným modelem pro český trh. Vychází z linie Classic, ale navíc má samočinnou převodovku, parkovací asistenci, instalovanou kabeláž pro hands free a úpravu (přepážku) pro kategorii N1, která umožňovala odpočet DPH. Hnací řetězec v tomto případě tvoří podélně nad přední nápravou uložený kapalinou chlazený přeplňovaný vznětový čtyřválec o zdvihovém objemu 2148 cm3, který poskytuje největší výkon 100 kW/3800 min-1 a točivý moment 340 Nm/1800–2600/min-1. Na něj navazuje pětistupňová samočinná převodovka a pohon kol zadní nápravy.
Esteticky vyvážený důstojný vzhled patří k nejlepším v produkci Mercedes-Benz. Interiér rozhodně odpovídá standardu vyšší střední třídy jak v rozměrech, tak ve výbavě a rozhodně i v dílenském zpracování. Ozdobou tohoto modelu je však jednoznačně to, proč je tak vyhledáván – zavazadlový prostor o délce 1180 mm, minimální šířce 1100 mm, výšce po dolní okraj zasklení 460 mm, který je naprosto bezproblémově přístupný výklopnými pátými dveřmi, jejichž práh leží 590 mm nad zemí. Instalace přepážky mírně omezuje variabilitu jeho uspořádání. Přesto lze snadno nakládat a transportovat i objemné předměty. Hluboké dno pod krycí deskou dvouprostorové podlahy lze využít pro uložení i vyšších krabic. Je zde dostatek místa i pro případné uložení plnohodnotného náhradního kola, ale testovaný kus disponoval dnes již běžnou soupravou na opravy pneu.
 Kombi s provozní hmotností téměř 1800 kg rozhodně není pomalým lenochem, když točivý moment 340 Nm v rozpětí 1800–2600/min-1, silově zrychluje, když dáme důrazný pokyn samočinné převodovce s hydrodynamickým měničem a pěti převodovými stupni. Bohatě tak zastíní běžnou konfekci v provozu a na dálnici jede hodně svižně a úsporně. A tiše! Dálničnímu rychlostnímu limitu 130 km/h odpovídá asi 2200/min-1, což je velmi příjemné. Nastavení převodovky a její nesmírně plynulá funkce zvláště potěší v městském provozu.
Pozitivním poznatkem testu byly také spotřeby paliva v různých režimech. Při jen trochu úspornějším zacházení je snadné udržet průměr na 6,5 l/100 km. V zahlcených městech ale nutno akceptovat i 8,0, na dálkových trasách s dodržováním rychlostních limitů je příjemným překvapením i 6,0 l/100 km.
Posádku čeká ve vozidle pohodlí, řidiče pak velmi snadné ovládání. Dokonalá ergonomie (někdo však mercedesům vyčítá sdružený ovladač v podobě páčky vlevo pod volantem), příkladná přehlednost, bezchybná funkčnost. Výhradu lze mít ke složitosti ovládání audiosoustavy. Příjemným prvkem je řízení s výtečným průměrem a tloušťkou věnce volantu, přiměřeným převodem, ale hlavně degresivním posilovačem poskytujícím skvělý vjem ovládání kol. Přestože podvozek v sortimentu značky patří k těm jednodušším, mohl by jiným sloužit za vzor zejména funkčností plynových tlumičů. Výsledkem je téměř ideální stabilita za vysokých rychlostí i brilantně plavný pohyb po rozbité dlažbě.
Zdroj: Doprava a silnice 06/09
Autor: Ondřej Horský
 |
Mezi oblíbené
RSS/XML
RSS feed komentářů