Když nad tím tak přemýšlím, mají takové sportovní stopětadvacítky snad nejtěžší život. Vždyť jejich plyn zná jen dvě polohy – vyjádřeno digitálním způsobem je to 0 a 1. Buď brzdíte, anebo
se opřete o doraz. Jedině tak lze z malých čtyřtaktů dostat nějaký výkon, nějakou radost. A že je patnáct koní málo? Dvoudobé malorážky nejsou v módě a navíc nám evropští zákonodárci určili výkonový strop patnácti koní, takže ječící dvoutakty s výkony kolem 30 koní rázem vypadly ze hry. Na druhou stranu buďme rádi za tuhle, byť nepatrnou velkorysost – co jsme směli v šestnácti řídit my? Když dneska obcházím novou Yamahu YZF-R125, říkám si, sakra, že mi není těch šestnáct, sedmnáct. Dali jsme dohromady to nejlepší ze sportovní čtyřdobé kategorie, abychom si s Hondou a Yamahou trochu pohráli, zpotili je na brzdě při měření výkonu a srovnali jejich šance. Je to o to zajímavější, že vloni byla Honda CBR125R bezkonkurenčně nejlepším hráčem.
Až po rysku
Drobným technickým problémem malých čtyřtaktů je dosažení uspokojivého výkonu při současném splnění emisních norem. Protože většina výrobců používá poměrně letitou techniku, bývá standardním výkonem v kategorii nějakých 12 koní. Prvním, kdo se v našem středoevropském regionu dotkl legislativní rysky patnácti koní, byla před několika lety německá MZ, která neváhala do vývoje nových stopětadvacítek investovat kopec peněz. Výsledkem byl kapalinou chlazený jednoválec 2x OHC, který s výkonem 15 k ujížděl rychlostí až 120 km/h. Bohužel, vloženým investicím a prodejním možnostem byla úměrná i cena, za kterou byly tyhle jinak půvabné hračky prakticky neprodejné.Dalším hráčem, který se dostal až k brance, byl dvouválec Honda XL125V Varadero, jenže dvouválec je v téhle kategorii handicapován cenou, hmotností a nakonec i průběhem výkonu. Sourozenec CBR125R se vstřikovacím jednoválcem při svém příjezdu zahlásil výkon 14 k na 127 kg hmotnosti a stal se lídrem pelotonu. Teď ale nastoupil nový razič a s výkonem 15 k (taktéž 127 kg) se snaží utrhnout a ujet. Má k tomu dokonce i žlutý trikot!
Člověk chce být klamán
Osminkové cruisery už dávno narostly do rozměrů podobných přinejmenším půllitrům, ale je jisté, že tam se na nějaké to kilo moc nehledí a jízdní vlastnosti se klidně nechají podeformovat předimenzovanými pneumatikami, vždyť kochat se krajinou lze i s balóny. U sportovců je to trošku složitější – každý kilogram dá o sobě vědět a i podvozek je výsledkem jakéhosi kompromisu mezi ovladatelností a kamufláží skutečného výkonu. Je zřejmé, že Honda tu dává přednost praktické stránce věci a její CBR125R je kolibřík, který toho moc nezakryje. Yamaha natolik důvěřuje schopnostem svého motoru, že si troufá přehlédnout pár kil ve prospěch dospělého vzhledu. A sbírá přirozeně body. YZF-R125 si snadno na první pohled spletete s R6R. Vzniká tím paradoxně občas nějaká ta trapná chvilka, když vám na dálnici uhne vpředu jedoucí auťák, aby vás pustil před sebe. To pak musíte dělat, jakože právě nikam nespěcháte…Zajímavým rysem evropského trhu s japonskými stopětadvacítkami je skutečnost, že prakticky žádná z nich se nevyrábí v Nipponu. Původ je roznorodý – od Číny, přes Tchajwan, Brazílii a Thajsko až po některé evropské továrny. Náš tandem není výjimkou. Honda přichází na svět v thajském závodě Thai Honda Manufacturing a Yamaha je výsledkem francouzsko-italské spolupráce, když finální výrobce MBK Industrie ve francouzském Saint Quentinu montuje do rámu R125 motory Yamaha-Minarelli.
V řeči čísel
V loňském srovnání CBR125R s její méně podařenou kopií Kymco hrála Honda přirozeně první housle. Letos je její pozice výrazně ztížená. Nová Yamaha má v ruce všechny trumfy a Hondě nezbývá než jít dolů s cenou. Přitažlivá, ostře řezaná R125 s plně natankovanou nádrží vážila ve zkušebně ÚVMV Dekra rovných 140 kilogramů, což je o 24 kg více než CBR, která se dokonce dostala při stejných podmínkách na 126 kg, tedy o kilo pod hmotnost avizovanou výrobcem. Na dynamometru Dynojet v JP Moto se pak žádné zvláštní překvapení nekonalo – grafické vyjádření výkonové charakteristiky jen potvrzuje pocity za řídítky. Jedinou zajímavostí je, jak se Honda ve srovnání s výkonnější Yamahou vytáčí až k polovině dvanácté tisícovky. Ve skutečnosti jsou tvary všech křivek obou motocyklů velmi podobné, ovšem R125 je za všech okolností výrazně nad CBR. V absolutních hodnotách nabízí Honda výkon přepočtený na motor jen 12,8 k, zatímco R125 se těsněji přibližuje slibovaným údajům s hodnotou 14,5 k.
Mnohem zajímavější je pak konfrontace naměřených hodnot se samotnou konstrukcí obou motorů. Zatímco se Honda drží dvouventilové techniky s jedním vačkovým hřídelem, musí v takovém případě dopřát jednoválci dobré plnění směsí s velkým vrtáním, dovolujícím použití dvou větších ventilů. Výsledkem je krátký zdvih. Yamaha má čtyřventilovou techniku s dvojicí vačkových hřídelů a dává přednost delšímu zdvihu, podporujíc tak výkon v nižších otáčkách. To mimo jiné vysvětluje i rozdíl maximálních otáček. Honda s extra krátkým zdvihem se nechá ochotně přetáčet a v podstatě to vyžaduje, aby vůbec Yamaze stačila.
Umění zapůsobit
Honda je poměrně levně udělaný motocykl a v jeho celkem nízkém sedle jste okamžitě v obraze – stopětadvacítka se slušným motorem pro holky i kluky za cenu 79 999 korun. Jejím největším handicapem proti Yamaze paradoxně nemusí být nižší výkon, jako spíše subtilně stavěná kapotáž a úzké pneumatiky, okamžitě prozrazující její zařazení. Když potom přehodíte nohu přes vysoké sedlo R125 (je skoro stejně tak vysoké jako nekompromisní R6R), ocitáte se v úplně jiném světě. Všechno je tu dospělé – rozměry, zpracování i pocity. Digitální přístrojový panel s velkým analogovým otáčkoměrem (à la R6R) je vedle smutně nudného kokpitu CBR (byť plně vybaveného) balzámem na dušičku teenagera. Yamaha zapůsobí i dospělými rozměry kol a pneumatik, krátkým, na bok vyvedeným výfukovým tlumičem či zadní partií s LED svítilnou a ostnem nesoucím po vzoru velké sestry blikače a značku. Oproti CBR je R125 o přibližně patnáct tisícovek dražší. S cenovkou téměř 95 000 korun to pořád není levná záležitost, ale v kontextu svých kvalit a ještě nedávné výše cen v kategorii je Yamaha hodně dobrou nabídkou. A to tím spíše, že za dva roky stejně budete chtít a hlavně smět (anebo vaše dítko) jít dál a takováhle mašinka se určitě nebude ani jako ojetá špatně prodávat.
Kdo chce s vlky býti…
Nemají lehký život – jednoválce malého objemu, ždímané nemilosrdně mladými jezdci, pomstychtivě stíhané ve městě i na silnici automobilisty tušícími snadnou kořist. Pod sedm osm tisíc otáček za minutu se snad raději ani nepouštějte. To pro Hondu platí obzvlášť, její opravdový život začíná na dostřel červenému poli. Dosáhnout stovky ovšem není ani pro jeden z našich „supersportů“ velký problém. CBR má kratší převody a pocitově by se zdálo, že zrychluje lépe, ale protivník za řídítky Yamahy vás vyvede z omylu. R125 zavrní malým výfukem a začne Hondě pomalu ujíždět. Když se dostanete na dálnici (což asi nebude to pravé prostředí pro tenhle objem), začne se rozdíl mezi oběma stroji ještě prohlubovat. Zatímco se CBR taktak domotá ke 110 km/h (i to je na její kategorii dost dobré), Yamaha se jí začne rychle vzdalovat, aby z kopce těsně před omezovačem na svém digitálním rychloměru předvedla číslici 134 km/h! Podmínkou je, že se pořádně nahrbíte a pustíte malý motor nemilosrdně hluboko do červené „zakázané“ zóny. Honda za stejných podmínek jde s otáčkami ještě výše, ale teenager dospělého vzrůstu tu bude marně hledat takovou ochranu jako na R125. Také nejvyšší rychlost ani zdaleka nedosáhne tak fantastických hodnot a rafička rychloměru se zastaví i s kopce před 120 km/h. Je tu ovšem jeden způsob, jak majitele Yamahy znervóznit – schovat se s CBR do úplavu R125, kolo na kolo pak Honda dokáže držet s Yamahou dálniční tempo, byť za cenu astronomických otáček.
V zatáčkách okresek a měst je pak jízda s R125 dost podobná ovládání dospělé šestistovky s výjimkou pocitu hmotnosti. Ač těžší než CBR, je Yamaha pořád muší váha. Rozměry pneumatik se ale ošálit nedají, a tak se klidně do řízení malého sportovce opřete. Odměnou vám bude příkladná stabilita a příjemný pocit na poměrně měkce odpruženém podvozku. Ostatně použité pneumatiky nesou značku Michelin, což je na hony vzdálené levným rozpočtovým plášťům IRC mopedovitého rozměru CBR. S Hondou si pak klidně můžete dělat, co chcete, třeba ji řídit jediným prstem. Ve stejných zatáčkách nevyžadují úzká kola takové nasazení jako u R125, ale pocitu motokola se nikdy nezbavíte.
V brzdách si jsou oba malé stroje prakticky rovnocenné, snad jen s tím rozdílem, že u Yamahy objevíte méně citlivou zadní brzdu a smyk její michelinky je jen těžko rozeznatelný (podobně jako u velké R6R). Stejný problém máte u CBR vyřešen velmi osobitě: pneu IRC okamžitě vydá ječivý zvuk podobný ztrápené diagonálce rodinného moskviče.Přesun po městě probíhá se stopětadvacítkou zpravidla dost svižně. Tyhle dva letounky nejsou výjimkou. CBR trochu vibruje, ale nejde o nic, co by se nedalo přejít. Vlastně se nic nepozná, dokud nezkusíte R125, která jde jako samet. Je vidět, že si výrobce s novým motorem hodně vyhrál, aby ostatním vypálil rybník. Slabým místem Yamahy se pak v provozu ukáží jinak pěkně pojatá zrcátka. Průměrně vzrostlý jezdec (175 cm) se v nich dívá jen sám sobě do kapes. Pomůže jediný trik – zvedat lokty, abyste v zrcátkách našli, co v nich hledáte. Honda je trochu lidštější svým nižším sedlem a méně sportovní polohou. Start od semaforu je potom přibližně do šedesátky, sedmdesátky srovnatelný v obou případech. CBR zvládá deficit výkonu hradit z nižší hmotnosti a kratších převodů, ovšem jen do chvíle, než začne být nutné porvat se s aerodynamikou.
Kdo jde z kola ven?
Bohužel, tentokrát je to jasnější než kdy jindy. Honda nemůže ani sníženou cenou dost dobře konkurovat nové Yamaze, do které výrobce v rámci současných možností vložil maximum – dobrou techniku, slušnou výbavu a bezkonkurenční design dospělého stroje. YZF-R125 bude ztrácet snad jen tam, kde bude zájemce či zájemkyně z jakéhokoliv důvodu řešit menší výšku sedla. Tenhle příběh je jasným důkazem toho, jak v téhle malé kubatuře ziskem dvou koní a dospěláckého vzhledu odstrčit dosud jasného lídra na pozici dvojky. Nic totiž není zadarmo. A úspěch už vůbec ne.
Zdroj: Supermoto 07/08
Honda CBR125r /*/ Yamaha yzf-r125
údaje výrobce
MOTOR
Typ: čtyřdobý jednoválec /*/ v
Chlazení: kapalinové /*/ kapalinové
Rozvod, počet ventilů: OHC, 2 /*/ OHC, 4
Zdvihový objem: 124,7 cm3 /*/ 124,7 cm3
Vrtání x zdvih: 58 x 47,2 mm /*/ 52 x 58,6 mm
Kompresní poměr: 11 : 1 /*/ 11,2 : 1
Největší výkon na motoru: 13,6 k (10 kW)/10 000 1/min /*/ 15 k (11 kW)/9000 1/min
Točivý moment na motoru: 10,6 Nm/8250 1/min /*/ 12,2 Nm/8000 1/min
Plnění motoru: elektronické vstřikování /*/ elektronické vstřikování
Zapalování: elektronické /*/ elektronické
Spouštění: elektrické /*/ elektrické
Převody
Převodovka: šestistupňová /*/ šestistupňová
Spojka: vícelamelová v oleji /*/ vícelamelová v oleji
Sekundární převod: 0R řetězem /*/ 0R řetězem
Podvozek
Rám: dvojitý páteřový z ocelových profilů /*/ dvojitý páteřový z ocelových profilů
Přední odpružení: teleskopická vidlice /*/ teleskopická vidlice
Zadní odpružení: centrální, nast. předpětí pružiny /*/
Zdvih: (přední/zadní) - /*/ 130/125 mm
Přední brzda: 276 mm, dvoupístková /*/ 292 mm, dvoupístková
Zadní brzda: 220 mm, jednopístková /*/ 230 mm, jednopístková
Přední pneumatika: 80/90-17 /*/ 100/80-17
Zadní pneumatika: 100/80-17 /*/ 130/70 -17
Rozměry a hmotnosti
Rozvor: 1294 mm /*/ 1355 mm
Palivová nádrž: 10 l /*/ 13,8 l
Výška sedla: 776 mm /*/ 818 mm
Světlá výška: 172 mm /*/ 155 mm
Cena 79 990 Kč /*/ 94 900 Kč
 |
Mezi oblíbené
RSS/XML
RSS feed komentářů
oač ta moje jede po rovině 125 (tachometrových) a z kopce si ukáže i 140,na youtube jsiu videa jak CBR jezdí 160. 
CBR 4ever